Když si vzpomenete na své začátky, kdy jste začali být samostatnou jednotkou, usmíváte se. Nejdřív podnájem, potom pronájem, posléze malý byt a nakonec dům se zahradou. Řekli byste si, že jste konečně dosáhli na svůj vysněný domov. Měli byste být tudíž nejen spokojení, ale tak trochu na sebe pyšní.

Ale je možné, aby byl člověk konečně spokojený?
Odpověď je jednoduchá. Člověk je od přírody stále nespokojený. Když už máte vybavený dům podle nejnovějších trendů, vyskytne se další vymoženost, která zastíní tu Vaši. V daném momentě již zastaralou. A Vy byste tak moc chtěli, aby se další vymoženost stala součástí Vašeho rodinného domu. A stejné je to i se zahradou, která neodmyslitelně patří k Vašemu domu.

Je to správné?
Možná to zní divně, přímo až chamtivě, ale nespokojenost člověka je správná věc. Dovedla totiž lidstvo k novým vynálezům, které už běžně v domácnostech a na našich zahradách používáme. Bez nespokojenosti bychom neměli vlastní bazény na zahradách, nebo klimatizaci v bytě. Jestliže se tedy zamyslíme nad tím, zda je dobré být nespokojený, nebo ne, určitě mi dáte za pravdu, když budeme tvrdit, že ano.
Mezi nespokojeností a chamtivostí je tenká hranice. To ano. Je to jak v Našich furiantech. Když oni, tak my dvakrát více. Ale pomineme-li soupeření a zacílíme na vlastní pohodlí, potom vlastnit vymoženosti doby v našich příbytcích je v pořádku. Od toho vymoženosti jsou. Mít zateplený dům se solárními panely na střeše s topením v podlaze, včetně plastových oken není přece nic výjimečného. Ušetříme tím peníze na zábavu na zahradě, jako je třeba trampolína pro děti, nebo zahradní nábytek s krby ve venkovních altánech.

Proto byste se neměli spokojit s tím, co máte, ale plnit si vize své budoucnosti. Nejde o hamižnost. Jde jen o plnění svých snů, abyste si svůj život užívali v pohodlí. Nebojte se své věčné nespokojenosti, pokud jí nepodřídíte své ideály.